rss kanál
Kategorie článků

Donaupokal, 28.4.-29.4.2012

Publikováno 09.05.2012 v kategorii soutěže, 0 komentářů

U této soutěže jsem hodně váhal nad tím, jestli se přihlásit, či nikoli. Kolorit posledních třech ročníků se nesl v duchu bezvětří, poletování v termice či s házedly. Nakonec se přihlásila početná skupinka našich, včetně mne a bylo to dobře. Ten samý vítr, který pustošil Švícarsko, nám na Rakouské „Hnědce“, kterou obtéká Dunaj s výhledem na Bratislavu, posloužil velmi dobře. Podmínky se dají shrnout velice jednoznačně a nebál bych se je označit za dokonale svahařské. V sobotu ráno foukalo mírně zleva, ale během dne se proudění srovnalo a kolmý vítr o síle 8-12m/s v neděli sílící na 10-15m/s nárazy do 20m/s nenechal nikoho na pochybách, že to bude ta pravá svahařská bitva až do posledního letadla.

Oba dva dny bylo naprosto jasno a vedro, na kopci jsou jen asi 4 stromy, pod kterými se pokoušela přežít to teplo a velice intenzivní sluneční svit většina soutěžících.  Pořadatelé zajistili dokonalé občerstvení, soutěž plynula ve velice dobrém tempu a bez komplikací. Celkem odlétaných 13 kol je na soutěž o 37 lidech naprosto nevídaný úspěch. Největším oříškem bylo přistání a od začátku bylo jasné, že to bude ten určující faktor, jestli bude s čím soutěžit. Přistávací prostory byly velice zavířené a přistát s plně naloženým letadlem (3,8kg) byl opravdu veliký problém. Pro přistání byl totiž vytyčen prostor ideální pro DS, nikoli na přistávání. Změna místa pro přistání o pár set metrů byla ideálním řešením. Celé vystoupení naší výpravy bych nazval lehce smůlovatým. Říká se, že štěstí přeje připraveným a nemohu říci, že my jsme připraveni nebyli, jen to prostě nebylo ono. Týkalo se to spíše detailů ale na co jsme šáhli z toho koukala komplikace. Jako celek bych závody hodnotil vcelku pozitivně.

Mirek létal se Stingerem ale pořád s něčím laboruje a seřizuje. Nelétal vůbec špatně, avšak trup Stingera nebyl tak dobře opraven z minulého závodu aby jeho ocasní část vydržela přistání v tak složitých podmínkách a musel vytáhnout Dingo, které má dobře v ruce. Mirek vyhrál 12té kolo a posunul se o celých 6 pozic nahoru na celkové 12. místo. Z toho je pěkně vidět, jak byla soutěž vyrovnaná a i po tolika kolech se bojovalo o každou vteřinu.

Vašek bojoval s místními turbulentními podmínkami, ale chybělo víc štěstí na lepší vzduchy. Letadlo i letový styl měl seřízené na Chotěboř. Ani „Sloupnická“ nepomohla. Při přistání přerazil nosník vop a létal s záložním letadlem. Celkem 14. místo. Veliké díky za podporu jak psychickou, materiální Václave!

Tomáš snad jediný z nás nic nepoškodil a soutěží prošel naprosto s přehledem. Pike Precision mu krásně létá a je vidět jeho celková pohoda na kopci, která z něho vyzařuje. Tomáš se párkrát pěkně „povozil“ Celkové vybojoval 16. místo a opravdová pohoda.

Co se týká mého vystoupení, tak jsem zase opravdu „perlil“. Od začátku jsem věděl, že létání na kopci s hranou mi jde a mám tu šanci. Od prvního letu jsem hrotil, nebylo místo na taktizování. Kompletní špička do toho nastoupila tvrdě. Povedlo se mi i vcelku pěkně srovnat na kopec. Nálety se mi vcelku dařily, vzduchy bych hodnotil jako takový průměr s dozvuky termiky od předchozího pilota či „to“ přišlo na konec letu. Většinou ale hodně turbulentní. Neposekal jsem za celé 2 dny ani jsem nijak tragicky nezalétával. Od prvního kola jsem obsadil čtvrtou pozici za později vítězným trijem Hoelbfer, Gaubatz, Ziegler. Dva dny jsem se pokoušel prolomit jejich trojblok, kluci jsou ale téměř bezchybní a na domácím kopci byly jejich letové projevy naprosto dokonalé, týmová spolupráce příkladná. Pokud k tomu přidáte podmínky, které jim chodili, nebylo o čem, kdo neviděl, neuvěří. Nakonec se z mého boje o bednu stal boj o 4. místo, podařilo se mi ustát tlak bubliňáků zezadu a byla z toho slušná „brambora“.  Mirek to shrnul pěkně: „jestli není lepší být celé 2 dny 18tý a na konci soutěže si polepšit, než se prát celé dva dny o každou desetinu a prdlajs z toho, ehe ehe“. První trojice hodně bodově utekla a tak i za vcelku pěkné 4té místo, budou malé body do WC i Contest seriálu, škoda.

Můj první Stinger to docela odnesl, přeražený trup před křídlem, lehké oděrky. Vzal jsem náhradního a hned jsem přerazil spojku, jinak nepoškozen. Během dalšího kola jsem během soutěžním letu líznul vrcholky stromů a ty mi zanechaly malý zářez na křídle. V posledním kole, kdy jsem mimochodem dostal asi nejlepší vzduch dne (sem si říkal, že by konečně štěstí?), nebyl signál na „A-čku“ a oprava.  Během přistání těsně nad zemí se přiběhla podívat nějaká děcka jak přistávám, bohužel právě tam, kam jsem přistával, stihl jsem se vyhnout ale odnesla to špice a vanička. Opravu jsem letěl s nalomeným  čumákem. 

Protože, jsem to ještě neudělal, chtěl bych vyzdvihnout kvality Stingera, je to naprosto konkurence schopná rychlá mašina, která vám sice nic neodpustí ale pokud nad ním zvítězíte, tím myslím, že začnete řídit vy jeho a né on vás, jsou jeho výkony famózní. Já na kopci s hranou létám letadlo malinko jinak než ostatní, co se týká těžiště i celkového seřízaní abych byl schopen dosáhnout potřebného letového stylu pro zachování energie a využít potenciál kopce se vznosem v kombinaci s těžkým letadlem.  Zatím se to docela daří a Stinger funguje famózně. Naprosto stěžejní je ale materiálová sklatba. Pevnost je u takto štíhlého křídla klíčovým faktorem. Rozdíly v pevnosti se propastně prohlubují při sílících podmínkách. Zatím je to nejlepší letadlo, co jsem kdy měl.

Na kopci bylo vidět několik totálek, tou nejefektnější byl bezpochyby pokus přerazit ocelový stožár z lešenářské trubky pomocí FS4. Jen pro představu, stožár byl na startovišti, vedle pilota. Nepovedlo se. Trup pokračoval v letu dalších 50 metrů jen s jedním křídlem. Druhou totálku předvedl L. Gaubatz (celkově 2.), kdy na plné rychlosti, poryv větru upravil trajektorii jeho letu, hned před startovištěm, kde byly vzrostlé stromy. Na fotkách je vidět výsledek.  K dokreslení podmínek, pokud chcete létat v místě s největším vznosem, musíte přesně kopírovat hranu ve výšce do 3m nad zemí, pokud se k tomu přičtou poryvy větru, které s letadlem hodí i 5m, je jasné, že občas bude problém.

Za dva týdny se letí Spring Cup v Polsku (Gdaňsk), máme docela dost práce vše opravit a připravit se na další bitvu, držte palce. Pokud bude foukat, nedáme svou kůži zadarmo. Snad nám konečně foukne od moře a potrénujeme na MS, které se letí na podzim.

Pár momentek od Tomáše a pořadatele:
 

Výsledky
 

Text: F.K.
Foto: Tomáš

Komentáře:
rss kanál






© 2011 F3F.cz