rss kanál
Kategorie článků

...Rujána II...

Publikováno 04.09.2013 v kategorii různé, 1 komentář

Byl horký srpen, prázdnin čas, ku létání zval Míry hlas...No byl to spíš mail, ale předpověď byla vynikající, tak jsem neodolal a na nabídku kývl. V pátek odpoledne jsem naleštil křídla, večer ještě odlil olověný balast, naložil vše do auta, nařídil budík na 3:17 a snažil se rychle usnout. Ráno cesta tmou a v Liberci v šest naložen do Mirkova Fiata ložnicového a pádíme na sever. Dojezd do cíle 12:35 a opravdu v poledne moře na obzoru.

Chvíli jsme zkoumali, kde Google maps vidí golfové hřiště, když jdeme pořád zarůstajícím lesoparkem. Pak jsme prozkoumali pláž a zjistili, že opravdu na přistání vhodná nebude, prostě musíme létat a nepadat. Vracíme se do auta pro nádobíčko, skládáme éra a sbíráme odvahu to do moře hodit. Nejdříve Mirkovo Dingo, lítá jak po kolejích až do okamžiku, kdy chce přistát. Pak nastává rodeo za hranou a nakonec po větru mizí na sklizeném poli za stromy. Naštěstí bez úhony, příště musíme na přistání jinak. Provětrávám stařičkého Stinga, do trubek jsem nacpal všechno, trochu ladím výchylky a už to sviští v mořském vzduchu. Po půl hodině pokus o přistání, všechno jde hladce, až do pár metrů nad zemí, pak mlýnice a "jen" naražený winglet. Křest je za mnou a odpoledne pokračuje střídáním ve vzduchu a hledáním nastavení, těžiště, naložení, jen přistání je loterie stále lépe okořeněná nízkým Sluncem přímo v ose přistání. Fouká stále víc až do večera, poslední přistání je až po západu Slunce, baterky na suchu, bohužel Mirkovo Dingo končí s ulomeným čumákem. Asi ta oprava předtím byla špatně provedená a může to před Donovaly udělat pořádně. Večer zahnízdíme pod stromem, pořád fouká a jdeme spát, byl to dlouhý den, ale lítání stálo opravdu za to.

   

Ráno bez mráčku, pořád fučí 8m/s a směr je stejný, nabíjíme a po deváté jsme na kopci. Moře se leskne od Slunce, Mirek bere Stingera a zkoušíme lítání se stopkami. Je zajímavé, že ačkoliv éro hvízdá jak o život, jak slyší pípnutí stopek, začne zatáčky kazit a to nemáme ani zvonění na bázích. Zkoušíme nahoupat a deset bází, časy poměrně vyrovnané, laminát sviští a hoblujeme hranu jak o život. Občas rozeženeme racky nebo vlaštovky, ale mistrně se vyhýbají, jsou tu přece jen doma. Při druhém přistání mně turbulence přibíjí Stingera a končí bez motýla. S Mirkem se dobře doplňujeme, lámeme trupy zepředu i zezadu. Nakonec beru ještě otloukánka Eagla, plně naloženého  a nečekám od něj nic moc, vzhledem k jeho stavu. Jako by to věděl, že když nepoletí, příště ho nikam nevezmu. Létá jak o život, stopky ukazují kupodivu časy jako u ostatních. Po hodině ve vzduchu dosedá do trávy a máme pocit, že těch 24h na pobřeží to bylo krásné, ale bylo toho dost. Stihli jsme i krátké osvěžení v chladných vlnách.

Balíme a po 15.h vyrážíme na jih. Krátká zastávka na dotankování, občas protažení a střídání, na parkovišti obhlížíme vrtulový kužel elektrárny a  21:30 jsme v Liberci u pumpy, lehce prší ale po dvou dnech na Slunci nám to přijde jako příjemná změna. Výlet nás přišel na 1225,- každého a to za dva dny létání v opravdu výborných podmínkách stálo za to. Jestli to bude znát i na soutěžních výsledcích, to se necháme překvapit.

Text: R. Kohl
Foto: R. Kohl, M. Trsek

Komentáře:
rss kanál






© 2011 F3F.cz