Do Francie jsme se letoš těšili na svahové létání , ale zejména na pověstný banket na farmě vedle stájí a také na grilování s klukama ze Slovenska. Laco přivezl soudek , Radek maso a dip alias Richard…super.
Létat se začalo v pátek od rána na lepším svahu na východní vítr na skále nad farmou. Vítr byl hodně studený a střídali se jako obvykle vzduchy dobré a na ho… a takové normální s větrem 3 – 7 m/s. Takže se moc nenakládalo a chtělo to spíše správný vzduch a stopu.Pilot s číslem 37 létal s novým FS7 , nic zvláštního s ním nepředvedl, ale po jedné soutěži s takovými podmínkami je na soudy příliš brzy.
Mně se osudným stalo 4. kolo, vítr na hranici limitu , místo nastoupání po odhodu jsem spíše naklesal a když jsem se vracel do první báze tak jsem zavrtal doleva, po vybrání doprava a model zmizel pod skálou. Po chvíli hledání s Robem jsme model shora našli, ležel na první pohled v pořádku na větvích. Nechal jsem ho tam do konce letového dnu. Po posledním kole jsem se vydal na sestup pod skálu, byl hodně prudký a kamenitý a když jsem se dostal k modelu, tak jsem zjistil že je vysoko na hladkém stromu ve výšce cca 12 m.Jirka mně vybavil pilkou která ale byla u stromu úsměvná. Chtělo to buď pokácet jak my radil Sylvain (ale hlavně tě nesmí při tom nikdo vidět , jsme v přírodní rezervaci !!!) , druhá možnost byla sehnat stromolezce s vybavením. Po diskuzi s organizátorem Jackym a místním modelářem Jean Pierem jsme se dohodli že znají nedalekého stromolezce a ten v pondělí nebo v úterý model sundá a nechá ho u Jackyho.
Před banketem jsme se šli s klukama tentokrát zespodu od farmy na model podívat, potřeboval jsem zaměřit přesnou polohu pro stromolezce. Radek zkoušel model shodit hozenou větví , ale bez šance. V tom se tam objevil záhadný mužíček, mluvil jen německy , tak jsme se domlouvali rukama nohama a ten nám řekl že model viděl shora a chtěl ho sundat a že už má připravené dlouhé bidlo pod lesem. Tak jsme mu šli s bidlem pomoci, byla to vyčouhlá odvětvená bříza cca 12 m dlouhá, neuvěřitelné. Když jsme ji ve čtyřech zvedli , tak opravdu na model bidlo došáhlo a model spadnul na zem téměř bez poškození , ale jedno křídlo zůstalo na vedlejším stromě, mysleli jsme si že už to bude brnkačka a křídlo taky hravě shodíme. A teď teprve začali problémy. Bidlo bylo krátké a hejbáním okolnímy větvemi a i celým stromem se zasekávalo čím dál víc, větve se dostali do spáry mezi klapku a křidélko. V tom německý mužík dostal nápad, bidlo prodloužíme a nastavíme ho. Z jedné kapsy vyndal pilku , resp. list do pilky na železo a z druhé dva dlouhé popruhy na upevňování nákladu prostě Sim Sala Bim a potřebné se objevilo. Během dvaceti minut bylo bidlo nastavené, pořádně ztěžklo, že jsme ho téměř neunesli a začali jsme sundávat křídlo. Moc se nedařilo a zasekávalo se ve větvích čím dál víc i když jsme do něj naráželi ze všech stran.
Pak ale při kýváním bidlem SimSalaBim ztratil rovnováhu a začal padat na kamení v prudkém svahu, jak padal , tak ještě ztrhnul Radka a ten po přemetu skončil na kamenech o pět metrů níže. V tu chvíli by se v nás krve nedořezal , oba tam leželi bez hnutí. Německý mužik se vzápětí zvednul , ale Radek zůstal ležet a zjišťoval s čím může hýbat. Naštěstí to oba odnesli jen naražením různých míst a odřeninami. Tímto incidentem jsme záchranou misi ukončili poděkovali SimSalaBimovi , pozvali ho na náš banket, ale smál se a říkal že bydlí na skále nahoře v karavanu a jde nazpět. Byl to pilot Rogala a neuvěřitelně akční člověk v 65 letech 🙂
Soutěž nakonec skončila po pěti kolech z pátku, sobota a neděle byly free flying. Na bednu se dostali Andreas Bohlen , Peter Kowalski a Markus Meissner. Český tým skončil na třetím místě a veze si domů obvyklé chladiče na víno alias škopky. Až na mou ztrátu křídla a Radkovo potlučené tělo to byla fajn akce .
Jedna odpověď