Na letošní soutěž v malých Pyrenejích jsem se původně chystal jen s Jerzym Mataczinom z PL , na poslední chvíli se ale ještě přihlásil Filip a tak jsme nakonec vyrazili ve třech.Cesta na soutěž probíhala celkem v klidu až do chvíle, kdy se začaly ozývat jemné zvuky z pravého zadního kola.Na nejbližší benzínce jsme zastavili a kolo kontrolovali , Filip do něj kopnul jestli není povolené, nic, osahali jsme ho – teplota brzd i náboje byla v pohodě a tak jsme vyrazili dál, mysleli jsme si že to bude ložisko a doufali že kolo vydrží. Nevydrželo, po několika kilometrech se zvuky stupňovaly, přidaly se vibrace a auto začalo plavat po dálnici u Lyonu. Zastavili jsme na kraji dálnice a šli kolo obhlédnout ,drželo už jen na jednom šroubu – šteftu , ostatní byly ulámané.Začínalo se smrákat a pršelo. Jerzy volal na asistenční službu kterou si platí a chtěl odvoz.Tam řekli že nejdříve musíme zavolat odtahovku soukromé dálnice která nás dostane mimo dálnici a pak může nastoupit smluvní odtahovka která nás dostane do servisu. Dálniční odtahovka dorazila do hodiny a domluvili jsme se že nás odveze do jejich dílny kde kolo opraví.Když ale v dílně kolo sundali koukli se na ulámané štefty tak řekli že na to jejich vybavení nestačí a musí to do servisu.Hodili nás na parkoviště před dílny a bylo vymalováno. Jerzy se několik hodin domlouval se svojí asistenční službou jak vše vyřešit, jestli nás dál odveze dálniční odtahovka nebo jiná a co jsou schopni zaplatit.Před půlnocí se dohodlo že o pokračování řešení budou další informace až další den ráno v osm hodin.
Před půlnocí je ideální čas začít shánět něco na spaní , ve vesnici kde byly dílny ale na bookingu nějaké možnosti na spaní byly a tak jsem jedno spaní zabukoval a zaplatil těsně před půlnocí.Začalo hledání v městečku kde v jedenáct vypínali veřejné osvětlení, lidi už spali a tak jsme s baterkou hledali správnou adresu.Adresu jsme rychle našli a zazvonili, po několikátém zazvonění se otevřelo okno a nerudný důchodce nám začal francouzsky něco sdělovat.Na můj dotaz zda nehovoří anglicky se na nás obořil o něco hlasitěji , nicméně jsme pochopili že naše adresa není na rue nýbrž na plaza 🙂 stejného jména.Našli jsme náš apartmánek s pěkným spaním a ráno po snídani jsme vyrazili opět k autu s nadějí že v osm vyrazíme a možná přijdeme na soutěži o jedno kolo ,které škrtneme, lítat se mělo začít až po obědě.Bohužel domluva mezi asistenční polskou službou a jejich operátorem ve francii byla nekonečná a až pozdě odpoledne jsme konečně měli auto v autorizovaném servisu a k dispozici náhradní auto poloviční velikosti – Citroen C4. Nastal problém se do něj vejít, museli jsme oželet bedny na křídla, židličky a spousta dalších věcí které jsme nechali v Jeepu v Lyonu 🙁
Do našeho ubytování u Saint Ferriolu, které jsme měli společně se 4 piloty ze Slovenska jsme dorazili před půlnocí v pátek a shledání po cestě která trvala cca 40 hod. bylo fajn.
Pak to již byla obvyklá soutěž, my jsme si létali naši vlastní soutěž se ztrátou 4 kol 🙂 , Vyhrál Filip.
V neděli jsme naši účast zakončili fajnovou večeří a další ráno jsme vyrazili domů ,já s Filipem jsme jeli s Lacem který to obětavě vzal přes Radim a Chrudim – díky moc.
Jerzy si naplánoval lítací dovolenou v Alpách cca na týden , pokud mu Jeep Cherokee nespraví jak si představoval, tak se mu dovolená trochu prodlouží a bude si nejspíše muset do Alp vypůjčit i lyže 🙂