Tradiční svatováclavský termín, tradiční místo Raná, tradiční jury T. Bartovský. Tím ale tradice končí, dál už bylo spousta nového, bohužel ne každá novinka je k lepšímu.
Původně beznadějnou předpověď Windguru postupně zlepšovalo, až od středy svitla naděje, že v sobotu by mohlo fouknout od SZ a Jirka Bačinský poslal pozvánky všem, kdo byli letos aspoň na jedné soutěži. Sice v pátek ráno měl jen tři přihlášené, ale odvážně nakoupil 30 vuřtů, aby nikdo netrpěl hladem. V sobotu ráno jsme se sešli na parkovišti u Skleníku, sbalili vybavení a začali stoupat až nahoru k pytli, vítr foukal více od severu, tak báze byly na druhé straně od lomu. Radek tradičně první vyzkoušel, že se dá letět, zahvízdal si v DS a zlákal ostatní. Ukázalo se, že přistání do trávy na bočním svahu hlavního vrcholu není pro nováčky úplně snadné a tak dva soutěžící skončili ještě před začátkem soutěže. Na startovní listině zbylo tedy deset jmen a Filip odstartoval soutěž jako první soutěžící. První tři kola nebyl vzduch moc prohřátý, dobré časy byly okolo 50, kdo měl smůlu na vzduch nebo sekl, tak přes 60. Vítr se pomalu stáčel k SZ, při noření trochu vadil zarostlý svah a přistávání v sedle bylo obtížnější, protože kotlík víc a víc nosil. Navíc se tam začali hromadit padáčkáři a zkoušeli poletovat v prvních bublinách. Pořadatelé podlehli naléhání a na čtvrté kolo přesunuli báze na velkou bouli, na tradiční místo. Padáčkáři obsadili vrchol a my zjistili, že kotlík zdaleka nenosí jak se zdálo. Kdo se v zápalu boje nechal sklouznout až dolů, musel pak lovit termiku, aby se dostal zpět. Přistání mezi bázemi, takže se kolo začalo táhnout, vítr vadnout, pulzoval okolo 3m/s. Nastal čas na další tradici, Jirka roztopil gril a než se vrátil z vycházky pro Twigy pod sedlo, už začala vonět uzenina. Grilovalo se déle než půl hodiny, tak jsme čtvrté kolo začali znovu, lépe a radostněji. Nejradostněji tedy pro Jirku Součka, který letěl za 41 a v tu chvíli měl mistra na dosah. Jenže bubliny začaly chodit i ostatním, občas nefoukalo a byly z toho opravy. Občas se přimotali neukáznění padáci, kteří se začali vozit nad prohřátým vrcholem. Létání zpestřily i historické větroně, které nám občas zasvahovali nad hlavou nebo točili termiku. Nemluvě o padákové škole a modelářích na Malé bouli. V krásném odpoledni bylo na celém kopci živo, před 17.h jsme měli odlétaných 9 kol, každý si užil vzduch lepší i horší a už jsme se těšili do Skleníku na pivo.
Ponorka je zavřená, tak posezení lze jen ve Skleníku. Je tu nový nájemce i obsluha, jiné pivo (Bakalář), točí se vše standardně do plastových kelímků, skleněný půllitr je na vyžádání proti vratné záloze 100Kč. Venku je opravené posezení a dětské hřiště, ale největší změna je na WC. Na klice koule a otevře se žetonem nebo mincí 10Kč. Lepší kafe, označené parkoviště a dětské hřiště určitě ocení turisté, kteří sem přijedou. Jen pro tu většinu vzduchoplavců všeho druhu nevím, jestli tu bude stále to správné zázemí. To ukáže až čas.
Protože na neděli byla předpověď dost beznadějná, pořadatel nás zbytečně nedržel do neděle, aby zjistil, že meteorologové měli pravdu a soutěžit nejde. Vyhlášení proběhlo na parkovišti, mistrem republiky je Jiří Bačinský, první vicemistr Radovan Plch a druhý vicemistr Jiří Souček. Velká gratulace všem a hlavně díky pořadatelům za pohodový průběh soutěže.
Tak zas někdy příště a doufejme ve vyšším počtu soutěžících, Richard.
